Instaluje jeden nebo více balíků. Seznam balíků k instalaci by měl následovat za příkazem „install“; Pokud jméno balíku obsahuje znak vlnka „ ~“ nebo otazník „ ?“, bude se jméno brát jako vzor pro hledání a budou instalovány vechny balíky vyhovující tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude) Pro vběr konkrétní verze balíku přidejte ke jménu balíku „ =<verze>“, například „ aptitude install apt=0.3.1“. Chcete-li vybrat balík z určitého archivu, přidejte za název balíku „ /<archiv>“, například „ aptitude install apt/experimental“. Příkazem pro instalaci nemusíte pouze instalovat nové balíky. Přidáním „aktivní přípony“ za název balíku můete říci aptitude, aby s ním provedla nějakou jinou akci. Například aptitude remove wesnoth+ balík wesnoth neodstraní, ale naopak jej nainstaluje. K dispozici jsou následující aktivní přípony: < balík>+ < balík>+M < balík>- < balík>_ < balík>= < balík>: < balík>&M < balík>&m Jako speciální případ můete pouít „ install“ bez argumentů - tím provedete vechny naplánované, ale dosud nevyřízené akce.

Tyto příkazy pracují stejně jako „ install“, ale provedou akci podle svch názvů, tj. odstranění, odstranění s konfiguračními soubory, přidrení, uvolnění, ponechání a přeinstalování (pokud ovem nejsou přepsány„aktivní příponou“). Rozdíl mezi ponecháním ( keep) a přidrením ( hold) je ten, e přidren balík bude i při přítích aktualizacích pomocí safe-upgrade nebo full-upgrade ignorován (tj. ponechán ve stávající verzi), zatímco ponechání jednodue na balíku zruí vechny naplánované akce. Uvolnění znamená, e při přítích aktualizacích bude balík svoln k aktualizaci. (Například „ aptitude remove '~ndeity'“ odstraní vechny balíky, jejich název obsahuje řetězec „ deity“)

Označí balíky jako instalované automaticky nebo ručně. Názvy balíků se zadávají stejně jako u předchozích akcí. Například „ aptitude markauto '~slibs'“ označí vechny balíky ze sekce „ libs“ jako instalované automaticky. Podrobnějí informace o automaticky instalovanch balících naleznete v referenční příručce aptitude v kapitole „Správa automaticky instalovanch balíků“.

Uspokojí závislosti pro sestavení balíku ze zdrojovch kódů. Jména balíků mohou bt jmény jak binárních, tak zdrojovch balíků. Jména binárních balíků se pouívají stejně jako u příkazu „ install“. Je-li zadán parametr --arch-only, bude se brát ohled pouze na závislosti specifické pro danou architekturu (tzn. budou se ignorovat Build-Depends-Indep a Build-Conflicts-Indep).

Zakáe, aby byl balík aktualizován na konkrétní verzi. Tím zabráníte aptitude, aby automaticky aktualizoval balík na konkrétní verzi, ale aby povolil vechny následné automatické aktualizace. Standardně aptitude vybere verzi, na kterou by se balík aktualizoval. Tento vběr můete přebít přidáním „ =<verze>“ za jméno balíku: např. „ aptitude forbid\-version vim=1.2.3.broken-4“. Tento příkaz je uitečn pro přeskočení nefunkčních verzí balíků, ani byste museli nastavovat příznak pro podrení a následně jej zase ruit. Rozhodnete-li se nakonec pro instalaci zakázané verze, příkaz „ install“ umí tento zákaz zruit.

Znovu nainstaluje aktuální verze zadanch balíků.

Aktualizuje seznam dostupnch balíků podle zdrojů pro apt. (Tento příkaz je ekvivalentní k „ apt-get update“).

Aktualizuje instalované balíky na jejich nejnovějí verze. ádné instalované balíky, pokud ovem nejsou zbytečné, nebudou odstraněny (viz „Správa automaticky instalovanch balíků“ v referenční příručce k aptitude). Je moné, e se pro vyřeení závislostí nainstalují nějaké nové balíky. Chcete-li tomu zabránit, můete pouít parametr --no-new-installs. V některch situacích je potřeba pro aktualizaci jednoho balíku odstranit balík jin, co tento příkaz nepovoluje. Chcete-li aktualizovat i takové balíky, pouijte příkaz full-upgrade.

Aktualizuje instalované balíky na jejich nejnovějí verze a podle potřeby doinstaluje nebo odstraní některé balíky. Tento příkaz je méně konzervativní ne safe-upgrade a je pravděpodobné, e vykoná i nějaké nechtěné akce. Na druhou stranu umí aktualizovat i balíky, které safe-upgrade nezvládá.

Na vech balících zruí vechny naplánované akce, tj. odstraní příznaky pro instalaci, odstranění nebo aktualizaci.

Zapomene, které balíky jsou „nové“ (ekvivalent klávesy „f“ v celoobrazovkovém reimu).

Hledá balíky odpovídající zadanm vrazům. Vrazy by měly bt zapsány za příkazem „ search“. Vechny balíky vyhovující zadanm kritériím budou zobrazeny. Například „ aptitude search '~N' edit“ zobrazí vechny „nové“ balíky a vechny balíky, v jejich názvu se vyskytuje řetězec „edit“. Vrazy pro vyhledávání jsou podrobně popsány v referenční příručce v části „Vyhledávací vzory“ Pokud nezadáte parametr -F, bude vstup příkazu aptitude search vypadat nějak takto: Kad nalezen balík je na samostatném řádku. První písmeno kadého řádku zobrazuje aktuální stav balíku. Nejběnějí stavy jsou p, co znamená, e v systému není po balíku ani vidu ani slechu, c značí, e byl balík smazán, ale konfigurační soubory se stále nachází v systému, i označuje nainstalované balíky a v znamená, e se jedná o virtuální balík. Druh znak zobrazuje očekávanou akci nad balíkem (pokud je naplánována; jinak se zobrazí mezera). Mezi nejběnějí akce patří i, co znamená e je balík naplánovan pro instalaci, d říká, e se balík odstraní a p znamená, e se balík odstraní i s konfiguračními soubory. Je-li třetí znak A, byl balík nainstalován automaticky pro splnění závislostí. Úpln seznam monch stavů a akcí naleznete v referenční příručce aptitude v části „Získání informací o balíku“.

Zobrazí detailní informace o zadanch balících. Pokud jméno balíku obsahuje znak vlnka „ ~“ nebo otazník „ ?“, bude se brát jako vzor pro hledání a budou instalovány vechny balíky vyhovující tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude.) Pokud je míra upovídanosti 1 nebo větí (tj. je na příkazové řádce zadáno alespoň jedno -v), zobrazí se informace o vech verzích balíku. V opačném případě se zobrazí pouze informace o „kandidátské verzi“ (co je verze, kterou by stáhl příkaz „ aptitude install“.) Informace o jiné ne kandidátské verzi balíku můete získat tak, e za název balíku přidáte =<verze>. Chcete-li zobrazit verzi z konkrétního archivu, stačí za název balíku přidat /<archiv>. Jestlie pouijete některou z těchto dvou syntaxí, zobrazí se pouze jediná verze bez ohledu na míru upovídanosti. S mírou upovídanosti 1 nebo větí se navíc zobrazí pole architektura, komprimovaná velikost, jméno souboru a md5 součet. Přesáhne-li upovídanost úroveň 2, zobrazí se vybraná verze tolikrát, v kolika archivech je nalezena.

Přidá nebo odebere uivatelskou značku ze zadané skupiny balíků. Pokud jméno balíku obsahuje znak vlnka „ ~“ nebo otazník „ ?“, bude se brát jako vzor pro hledání a značka se přidá nebo odebere ze vech balíků vyhovujících tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude.) Uivatelské značky jsou libovolné řetězce spojené s balíkem. Můete je pouít ve vyhledávacím termu ?user-tag(<značka> ), kter vybere vechny balíky, které obsahují uivatelskou značku odpovídající < značce>.

Vysvětlí důvod, proč by měl bt dan balík nainstalován, nebo zůstat nenainstalovan. Příkaz hledá balíky, které vyadují, nebo naopak kolidují se zadanm balíkem. Je-li příkaz úspěn, zobrazí posloupnost závislostí, které vedou k danému balíku. U kadého z balíků je vidět i příznak, zda a jak je nainstalovan: Příkaz why hledá posloupnost závislostí, která by nainstalovala balík zadan na příkazové řádce. Vimněte si, e se v tomto případě jedná pouze o slabou závislost ve formě návrhu. Je tomu tak proto, e e ádn aktuálně nainstalovan balík na tomto počítači nezávisí na balíku kdepim a ani jej nedoporučuje. Pokud by byla nějaká silnějí závislost k dispozici, aptitude by pouila tu nejsilnějí. Oproti tomu why-not hledá posloupnost závislostí vedoucích ke konfliktu s cílovm balíkem: Je-li zadán i jeden nebo více < vzor>ů, začne aptitude své hledání v těchto < vzor>ech. To znamená, e první balík v posloupnosti se bude shodovat s některm ze zadanch vzorů. Vzory jsou povaovány za názvy balíků, kromě případů, kdy obsahují znak vlnka „ ~“ nebo otazník „ ?“, protoe pak se budou brát jako vzory pro hledání (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude.) Nejsou-li zadány ádné < vzor>y, začne aptitude hledání závislostí od mnoiny ručně nainstalovanch balíků. Tím se vlastně zobrazí balíky, které způsobily (resp. by způsobily) instalaci zadaného balíku. aptitude vypisuje pouze „nejvíce nainstalovanou, nejsilnějí, nejtěsnějí a nejkratí“ posloupnost závislostí. Jinmi slovy hledá posloupnost, která obsahuje nainstalované balíky (nebo alespoň balíky označené k instalaci), hledá nejsilnějí moné závislosti (s ohledem na předchozí kritérium), vyhbá se rozvětvenm závislostem (balík poskytuje foo NEBO bar) a konečně hledá nejkratí mon řetěz splňující předchozí kritéria. Nedaří-li se nalézt ideální posloupnost, jsou kritéria postupně uvolňována a hledání probíhá znovu. S mírou upovídanosti 1 se začnou vypisovat vechna vysvětlení od nejvstinějích po fantasmagorická. Přesáhne-li upovídanost úroveň 2, budou se na standardní vstup vypisovat opravdu nadbytečná kvanta ladicích informací. Příkaz vrací v případě úspěchu 0, 1 pokud nenael vysvětlení a -1 pokud nastala chyba.

Smae staené .deb soubory z vyrovnávací paměti (obvykle v adresáři /var/cache/apt/archives).

Smae balíky ve vyrovnávací paměti, které se ji nedají stáhnout. Tímto můete umravnit spotřebu diskového prostoru, ani byste museli smazat celou vyrovnávací paměť.

Stáhne a zobrazí seznamy změn provedench vvojáři Debianu u zadanch balíků (zdrojovch nebo binárních). Implicitně se stáhne seznam změn pro verzi, která by se nainstalovala příkazem „ aptitude install“. Konkrétní verzi balíku můete zadat tak, e ke jménu balíku přidáte =< verze>. Chcete-li pouít verzi z konkrétního archivu, můete ke jménu balíku přidat /<archiv>.

Do aktuálního adresáře stáhne .deb soubor zadaného balíku. Pokud jméno balíku obsahuje znak vlnka „ ~“ nebo otazník „ ?“, bude se brát jako vzor pro hledání a budou staeny vechny balíky vyhovující tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude.) Implicitně se stáhne verze, která by se nainstalovala příkazem „ aptitude install“. Konkrétní verzi balíku můete zadat tak, e ke jménu balíku přidáte =<verze>. Chcete-li pouít verzi z konkrétního archivu, můete ke jménu balíku přidat /<archiv>.

Vytáhne z cache balíků zvolené balíky do zadaného adresáře. Nezadáte-li ádné balíky ádné balíky, zkopíruje se celá cache. Kadé jméno balíku můe bt vzorem pro hledání. V takovém případě budou zkopírovány vechny balíky vyhovující tomuto vzoru. (Viz „Vyhledávací vzory“ v referenční příručce aptitude.) Stávající seznamy balíků v zadaném adresáři budou přepsány. Závislosti u binárních balíků budou přepsány tak, aby se v nich nevyskytovaly odkazy na balíky, které nebyly vybrány.

Zobrazí krátk přehled dostupnch příkazů a parametrů.

U příkazů full-upgrade, forbid-version, hold, install, keep-all, markauto, unmarkauto, purge, reinstall, remove, unhold a unmarkauto přidá uivatelskou značku < značka> vem balíkům, které jsou danm příkazem ovlivněny. Je to stejné, jako kdybyste pouili příkaz add-user-tag.

U příkazů full-upgrade, forbid-version, hold, install, keep-all, markauto, unmarkauto, purge, reinstall, remove, unhold a unmarkauto přidá uivatelskou značku < značka> vem balíkům, které se shodují se < vzor>em. Je to stejné, jako kdybyste pouili příkaz add-user-tag. Vzory jsou popsány v referenční příručce aptitude v části „Vyhledávací vzory“. Například příkaz aptitude safe-upgrade --add-user-tag-to "nové-instalace,?action(install)" přidá značku nové-instalace vem balíkům instalovanm příkazem safe-upgrade.

Při pouití „bezpečného“ řeitele závislostí (tzn. byl pouit parametr --safe-resolver, nebo je nastavena konfigurační volba Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver na hodnotu true), umoní vyřeit závislosti instalací aktualizovanch balíků i v případě, e je nastavena volba Aptitude::Safe-Resolver::No-New-Upgrades.

Umoní příkazu safe-upgrade instalovat nové balíky. Při pouití „bezpečného“ řeitele závislostí (tzn. byl pouit parametr --safe-resolver, nebo je nastavena konfigurační volba Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver na hodnotu true), umoní vyřeit závislosti instalací novch balíků. Tento parametr má přednost i před volbou Aptitude::Safe-Resolver::No-New-Installs.

Bez ptaní instaluje balíky z nedůvěryhodnch zdrojů. Měli byste pouít jedině v případě, e víte, co děláte. Tímto můete lehce kompromitovat bezpečnost systému.

Způsobí, e vstup příkazu aptitude search nebude nijak formátován. Běně toti aptitude přidává neviditelné znaky, nebo naopak ořezává vsledky tak, aby se vstup co nejlépe veel na ířku terminálu. Po pouití této volby se budou ířky jednotlivch sloupců ignorovat. Například prvních několik řádků vstupu příkazu „ aptitude search -F '%p %V' --disable-columns libedataserver“ by mohlo vypadat takto: Pouití --disable-columns je často uitečné ve spojení s parametrem -F, kterm můete měnit formátování vstupu jako v předchozí ukázce. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Disable-Columns.

U příkazů, které instalují nebo odstraňují balíky ( install, full-upgrade, apod.), krátce zobrazí důvody, proč budou některé balíky automaticky nainstalovány či odstraněny. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Show-Deps.

Podle potřeby stáhne balíky do vyrovnávací paměti, ale nic neinstaluje nebo neodstraňuje. Implicitně je vyrovnávací paměť umístěna v adresáři /var/cache/apt/archives. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Download-Only.

Určí formát, kterm se budou zobrazovat vsledky hledání příkazu search. Například „ %p %V %vr“ zobrazí název balíku následovan aktuálně instalovanou verzí a dostupnou verzí. (Více informací viz referenční příručka aptitude, sekce „Přizpůsobení zobrazení balíků“.) Často se pouívá v kombinaci s --disable-columns Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Package-Display-Format.

Zkusí agresivně opravit závislosti poruench balíků, i za cenu ignorování akcí zadanch uivatelem na příkazové řádce. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Fix-Broken.

Při vskytu problémů se závislostmi balíků pouije pro jejich řeení „plnou“ verzi řeitele. Ten, na rozdíl od „bezpečného“ algoritmu aktivovaného parametrem --safe-resolver, neváhá jít přes mrtvoly a pro splnění závislostí klidně odstraní nějaké nainstalované balíky. Umí sice vyřeit více situací ne „bezpečn“ algoritmus, ale tato řeení nemusí vdy splnit očekávání. Tímto parametrem můete vynutit pouití plného řeitele i v případě, e je Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver nastaven na hodnotu true. Příkaz safe-upgrade nikdy nepouívá plného řeitele a při zadání parametru --full-resolver odmítne pracovat.

Zobrazí krátkou nápovědu. (Shodné s akcí help.)

Při pouití „bezpečného“ řeitele závislostí (tzn. byl pouit parametr --safe-resolver, nebo je nastavena konfigurační volba Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver na hodnotu true), zakáe řeiteli vyřeit závislosti instalací aktualizovanch verzí balíků.

Zabrání příkazu safe-upgrade instalovat nové balíky. Při pouití „bezpečného“ řeitele závislostí (tzn. byl pouit parametr --safe-resolver, nebo je nastavena konfigurační volba Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver na hodnotu true), zakáe řeiteli vyřeit závislosti instalací novch balíků. Parametr napodobuje historické chování příkazu apt-get upgrade. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Safe-Upgrade::No-New-Installs.

Vyčistí balíky, které ji nejsou vyadovány ádnm instalovanm balíkem. To je ekvivalentní parametru „ -o Aptitude::Purge-Unused=true“.

Vdy zobrazí vzvu, i kdy neexistuje alternativní monost. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Always-Prompt.

Při instalaci balíků nepovauje doporučení, za silné závislosti. (Má přednost před nastavením v /etc/apt/apt.conf a ~/.aptitude/config.) Doporučené balíky nainstalované dříve nebudou odstraněny. Odpovídá konfiguračním polokám Apt::Install-Recommends a Aptitude::Keep-Recommends.

Při instalaci novch balíků povauje doporučení za silné závislosti. (Má přednost před nastavením v /etc/apt/apt.conf a ~/.aptitude/config.) Konfigurační poloka Apt::Install-Recommends.

V příkazovém reimu simuluje akce, které by se provedly, ale reálně je neprovede. Nevyaduje rootovská práva. V celoobrazovkovém reimu otevře cache pouze pro čtení bez ohledu na to, zda máte rootovská oprávnění. Konfigurační poloka Aptitude::Simulate.

U příkazů full-upgrade, forbid-version, hold, install, keep-all, markauto, unmarkauto, purge, reinstall, remove, unhold a unmarkauto odebere uivatelskou značku < značka> ze vech balíků, které jsou danm příkazem ovlivněny. Je to stejné, jako kdybyste pouili příkaz add-user-tag.

U příkazů full-upgrade, forbid-version, hold, install, keep-all, markauto, unmarkauto, purge, reinstall, remove, unhold a unmarkauto odebere uivatelskou značku < značka> ze vech balíků, které se shodují se < vzor>em. Je to stejné, jako kdybyste pouili příkaz remove-user-tag. Vzory jsou popsány v referenční příručce aptitude v části „Vyhledávací vzory“. Například příkaz aptitude safe-upgrade --remove-user-tag-from "neaktualizováno,?action(upgrade)" odebere značku neaktualizováno ze vech balíků, které můe příkaz safe-upgrade aktualizovat na novějí verze.

Při vskytu problémů se závislostmi pouije pro jejich řeení „bezpečn“ algoritmus. Ten se snaí co nejvíce respektovat vae nastavení. Nikdy neodstraní balík nebo nenainstaluje jinou verzi balíku, ne kandidátskou. Jedná se o stejn algoritmus, jako pouívá příkaz safe-upgrade, take aptitude --safe-resolver full-upgrade je stejné jako aptitude safe-upgrade. Protoe příkaz safe-upgrade pouívá „bezpečn“ algoritmus za vech okolností, je u něj parametr --safe-resolver zbytečn. Konfigurační poloka Aptitude::Always-Use-Safe-Resolver.

U příkazů, které mění stav balíků (instalace, aktualizace, odstranění), naplánuje zadané operace pro pozdějí provedení, ale zatím je neprovede. Naplánované akce se spustí a po zadání příkazu aptitude install bez dalích parametrů. Je to podobné, jako kdy v celoobrazovkovém reimu provedete přísluné změny a poté program ukončíte, ani byste akce provedli klávesou „g“. Například aptitude --schedule-only install evolution naplánuje balík evolution pro pozdějí instalaci.

Nastaví distribuci, ze které se budou balíky instalovat. Například „ aptitude -t unstable ...“ bude při stahování balíků upřednostňovat nestabilní distribuci. Pro příkazy „changelog“, „download“ a „show“ to je ekvivalentní přidání /<distribuce> za název kadého balíku na příkazové řádce. U ostatních příkazů to ovlivní vchozí kandidátskou verzi balíků podle pravidel popsanch v apt_preferences(5). Konfigurační poloka APT::Default-Release.

Zadá pořadí, ve kterém se bude zobrazovat vstup příkazu search. Například „ installsize“ seřadí balíky vzestupně podle instalované velikosti (viz sekce v „Přizpůsobení zobrazení balíků“ v referenční příručce aptitude).

Přímo nastaví volbu z konfiguračního souboru. Například -o Aptitude::Log=/tmp/muj-denicek zaznamená vechny akce aptitude do souboru /tmp/muj-denicek. Dalí informace o konfiguračním souboru naleznete v referenční příručce aptitude v části „Konfigurační soubor“.

Potlačí vechny ukazatele postupu, co umoní ukládat vstup programu do souboru pro pozdějí kontrolu. Tuto volbu můete několikrát zopakovat, co bude program dále ztiovat. aptitude vak na rozdíl od apt-get při násobném pouití nezapne volbu -y. Abyste parametr -q nemuseli zadávat několikrát, můete pouít i variantu s volitelnm =<n>, kde místo < n> zadáte míru tichosti odpovídající < n> písmenům q.

Zobrazí verze balíků připravench k instalaci. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Show-Versions.

V náhledu před instalací, aktualizací nebo odstraněním balíků zobrazí, které ručně instalované balíky si vyádaly instalaci automaticky instalovanch balíků. Například: V kombinaci s parametrem -v, nebo nenulovou hodnotou volby Aptitude::CmdLine::Verbose, zobrazí celou posloupnost závislostí, která vedla k instalaci kadého balíku. Například: Jak je vidět ve, zobrazí se také zdůvodnění, proč budou balíky odstraněny. V příkladu je balík libdb4.2-dev v konfliktu s libdb-dev, kter je poskytován balíkem libdb-dev. Tento parametr zobrazí stejné informace, jako příkazy aptitude why a aptitude why-not. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Show-Why.

Zobrazí dalí informace (můe bt pouito vícekrát). Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Verbose.

Zobrazí verzi aptitude a různé informace o kompilačním prostředí.

Při instalaci/odstranění balíků z příkazové řádky zobrazí místo obvyklé vzvy celoobrazovkové rozhraní a jeho přehled před instalací.

Zadá ířku zobrazení, která se má pouít pro vstup příkazu search (implicitně se pouije ířka terminálu). Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Package-Display-Width

Na vechny vzvy ano/ne předpokládá odpověď „ano“. Nevztahuje se vak na potenciálně nebezpečné akce jako odstranění Nezbytnch balíků. Má přednost před -P. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Assume-Yes.

U kadého balíku zobrazí, kolik místa se pouije nebo uvolní jeho instalací, aktualizací nebo odstraněním. Konfigurační poloka Aptitude::CmdLine::Show-Size-Changes.

Nahraje rozířené stavové informace z < jmsoub>.

Při startu programu aktualizuje seznamy balíků. Tuto volbu nemůete pouít zároveň s -i.

Při startu programu zobrazí obrazovku pro stahování (ekvivalentní stisku klávesy „g“ hned po startu). Tuto volbu nemůete pouít zároveň s „ -u“.

Pokud existuje adresář $HOME/.aptitude, aptitude si zde uloí konfigurační soubor jako $HOME/.aptitude/config. V opačném případě si vyhledá domovsk adresář uivatele pomocí getpwuid(2) a konfigurační soubor uloí tam.

Je-li nastavena tato proměnná prostředí, aptitude ji vyuije pro zobrazení seznamu změn příkazu „ aptitude changelog“. V opačném případě se pouije vchozí more.

Pokud není nastavena proměnná TMPDIR, ale TMP ano, aptitude si zde bude ukládat své dočasné soubory. Pokud není nastavena ani jedna z těchto proměnnch, pouije se adresář /tmp.

aptitude bude ukládat své dočasné soubory do adresáře určeného touto proměnnou prostředí. Pokud proměnná TMPDIR není nastavena, pouije se proměnná TMP. Jestlie není nastavena ani ta, pouije se vchozí adresář /tmp.

V souboru jsou uloeny stavy balíků a některé příznaky.

Konfigurační soubory aptitude. ~/.aptitude/config má přednost před /etc/apt/apt.conf. Formát a popis těchto souborů naleznete v manuálové stránce apt.conf(5).

Autor.

Česk překlad